Při výrobě elektřiny z nestabilních zdrojů jako je slunce nebo vítr, je třeba mít velká úložiště energie na dobu, kdy slunce nesvítí a vítr nefouká. Taková úložiště jsou drahá. V našich podmínkách se jedná buď o přečerpávací (vodní) elektrárny nebo bateriová úložiště (největší v České republice se buduje na Sokolovsku o kapacitě 7,44 MWh). Třetí variantou je uložení energie do stlačeného vzduchu. A zde se bavíme o uložení stovek MWh!
V cizině se pro uložení elektřiny do stlačeného vzduchu využívají uměle vytvořené podzemní prostory, ta část investice je většinou v případě takového úložiště nejnákladnější. My zde máme dvě jámy o objemu 100 000 m³ s kapacitou uložení minimálně 250 MWh.
Objekty jam vlastní stát prostřednictvím státního podniku Diamo. Ten slouží k likvidaci objektů, které sloužily k těžbě uhlí a uranu v České republice. Diamo s.p. nic netvoří, jenom likviduje, podle toho se odvíjí i jeho pohled na existenci dvou důlních jam v k.ú. Trojanovice. Na druhé straně respektuje požadavky místních samospráv. Ale současné vedení Trojanovic se zhlédlo v projektu Cérka, místo aby podporovalo investici na jedné straně ekologickou, na druhé straně finančně přínosnou pro všechny občany. V případě tohoto úložiště se totiž opravdu jedná pouze o vzduch, vodu a elektřinu a nekonečný počet cyklů.
Naše snaha zhodnotit variantu využití jam narážela na nezájem vedení obce v čele se starostou Novotným. Navrhovali jsme, aby se alespoň prozkoumala varianta vytvoření tohoto úložiště, ale i to zastupitelstvo v čele se starostou Novotným zamítlo. Místo, aby se jednání s představiteli ministerstva a Diama s.p. účastnili se starostou Novotným volení zastupitelé se znalostmi problematiky, tak za obec vyjednávají nikým nevolené osoby z pozadí Našich Beskyd – pánové Uruba a Žárský. Jejich jediná kvalifikace v tomto oboru je příslušnost k Našim Beskydám.
Diamo s.p. už rozhodlo o zasypání jam, v současné době se připravuje realizace zasypání. Ale ještě se nezasypává, ještě se může měnit …
Co by to přineslo přímo občanům? Takový provoz by byl rentabilní i bez dotací. Je hodně investorů, kteří by do tohoto úložiště investovali a přispěli by do fondu, kterým by se vyplácel příspěvek na energie každému občanovi Trojanovic.
Ve světě dvě taková úložiště fungují v Německu a USA v prostorách, které jsou vytvořeny uměle vyluhováním v solných ložiscích. Turbíny jsou ale dodatečně ohřívány plynem, protože expandující vzduch se prudce ochlazuje. Toto přihřívání řeší český patent. S utěsněním důlních děl pro uložení plynu jsou zkušenosti u plynového zásobníku Příbram – Háje, kde je utěsněna umělá prostora o objemu 600 000 m³ na tlak 120 atm.
Ano, namítnete, to by se na území obce pracovalo s chemikáliemi, kovy, kyselinami, byli bychom průmyslovou zónou, kde je pak ekologie! To by jistě platilo v případě bateriového úložiště, ale my zde mluvíme o úložišti skutečně ekologickém, o úložišti energie do stlačeného vzduchu.
Základní technické parametry
| Objem dutiny | 100 000 m3 |
| Akumulace energie na 1 m³ vzduchu | 2-10 kWh |
| Zásoba energie | 200 000 KWh – 1 000 000 KWh (200 MWh – 1 GWh) |
| Účinnost uložení | 45-75 % |
| Doba akumulace | 4 – 12 hodin |
| Doba výroby | 4 – 12 hodin |
| Provozní tlak | 45 – 75 Atm (20 – 100 Atm) |
Jiří Horák, odborník na důlní problematiku, Naše Trojanovice