„Budoucnost Dolu Frenštát vidíme jinak: Ekologie, ekonomie, prospěch pro občany Trojanovic“, pod tímto názvem jsme předložili Zastupitelstvu obce Trojanovice projekt možného využití Dolu Frenštát ve prospěch občanů Trojanovic. Projekt předpokládá využít šachty k ukládání energie ve formě stlačeného vzduchu. Na jakém principu takové zařízení pracuje? V době, kdy je elektřiny nadprodukce a je levná, ukládá se v podobě stlačeného vzduchu do prostor až do tlaku 70 atm, a naopak, když je elektřina drahá, tak se stlačený vzduch pouští na turbíny a vyrábí se elektřina. Ukládání i čerpání je tiché, bez vedlejších odpadů, takže velmi ekologické. Prostor v objektech vyhloubených jam je 100.000 m3 a výkon zařízení je 50 MW. Zásoba stlačeného vzduchu je schopna 24 hodin zásobovat 30-tisícové město. Obec Trojanovice by tak mohla být zásobována 11 dnů. Zastupitelstvo obce Trojanovice vzalo náš návrh na využití objektů bývalého Dolu Frenštát pro ekologické a ekonomicky výhodné úložiště energie do stlačeného vzduchu na vědomí.
Takové využití šachet není nemožné. Potvrzuje to i Ludvík Kašpar, ředitel Diamo s.p., který se před nedávnem vyjádřil, že je přesvědčen, že využití šachet pro uskladnění energie může být atraktivní a užitečné pro celý region. Podpořil tak skotský projekt Gravitricity. Ten spočívá ve výstavbě gravitační věže se závažím s navijákem, které roztáčí dynamo. To je schopno dodávat elektřinu do 63.000 domů po více než hodinu, přičemž tento proces se může opakovat několikrát za den po dobu mnoha let, aniž by klesal jeho výkon. O realizaci projektu se uvažuje na Dole Paskov.
Máme za to, že takové využití dolu ve prospěch nejen všech Trojanovjanů, ale i obyvatel okolních obcí a měst, si zaslouží pozornost.
Proti tomu stojí projekt CERKA, pod kterým je podepsán starosta obce Mgr. Jiří Novotný (Naše Beskydy). Připravuje projekt na 22 hektarovou průmyslově obytnou čtvrť (areál). Ten má zahrnovat průmyslovou část, kde dle projektu vznikne místo, které bude mít potenciál ve stavebnictví, strojírenství, elektrotechnice, dopravě vč. vědy a výzkumu, a část obytnou, např. 4 obytné domy, každý s 18 byty, 22 rodinných domů. Odhadované náklady 2 mld. Kč.
Ze současného cca 7 hektarového areálu se stane 22 ha průmyslová zóna, která svým provozem značně zatíží své okolí. Opravdu chceme 22 hektarovou průmyslovou čtvrt s bydlením na okraji obce v CHKO Beskydy? Není lepší využít těch 7 hektarů, které jsou zasaženy výstavbou, a nabídnout je po sanaci na průmyslové využití, a zbytek uvést do stavu, který tam byl před zahájením výstavby dolů? Tj. louky, pole a remízky? Zase to vrátit podobě blízké přírodě?
A jak zajistit případné potřeby bydlení? Jednoduše. V centru obce, kde je technická infrastruktura, rozšířit zóny určené k bydlení. A občané se o další postarají za své bez dotací z EU.
Pojďme tedy o projektech diskutovat, zvažme všechna pro a proti. Rozhodněme my, Trojanovjané.
Ing. Jiří Horák, Naše Trojanovice
Ilustrační obrázek je přebrán z PDF publikace: Transformace frenštátského regionu část II.
